Jezuity mám rád. A ano začalo to opovržením, když jsem znal ze školy jen patera Koniáše. Ale postupně si člověk doplňuje vzdělání a dívá se, co je to za zajímavý lidi (Svatý Ignác, kardinál Tomáš Špidlík, papež František, Ludvík Armbruster, František Lízna, Petr Kolář, Miroslav Herold, Jan Regner, …). Tady jsem vylovil z rozhlasového archivu zajímavý exkurz do dějin řádu – seriál Tovaryšstvo mezi věky v rámci pořadu Prameny a proudy:
Doporučená literatura
Ignác z Loyoly. Souborné Dílo. Olomouc : Refugium Velehrad-Roma, 2005. S. 19-20:
„Člověk je stvořen, aby chválil Boha, našeho Pána, vzdával mu úctu a sloužil mu, a takto spasil svou duši. Ostatní věci na světě jsou stvořeny pro člověka a aby mu pomáhaly k dosažení cíle, pro který je stvořen.
Z toho plyne, že je má člověk užívat natolik, nakolik mu k jeho cíli pomáhají, a natolik že se jich musí zříci, nakolik mu v tom překážejí.
Proto je nutné, abychom se vůči všem stvořeným věcem stali indiferentními ve všem, co je dovoleno svobodě našeho rozhodnutí a není jí zakázáno. A tak, co se nás týká, nemáme chtít více zdraví než potupu, dlouhý život než krátký; a stejně tak ve všech ostatních věcech, že si přejeme a volíme jedině to, co nám více napomáhá k cíli, pro který jsme stvořeni.“
Armbruster, L. Palán, A. Tokijské Květy. Kostelní Vydří : Karmelitánské Nakladatelství, 2011.
Kolář, P. Beránek, J. Hovory s Petrem Kolářem. Brno : Cesta, 2001.
Lízna, F. Musím jít dál. Brno : Cesta, 2006.
Špidlík, T. Paulas, J. Duše Poutníka. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2004.
Rybář, J. Beránek, J. Deník venkovského faráře. Praha : Vyšehrad, 2016.