zahrada
„Sám chtěl bych najít takový místo, na který svět zapomněl. Sám na to místo objevit přístup, kde budou zarostlý zídky a koleje.“
NEBŘENSKÝ, Robert. Já čekám v Čechách. Praha: Smršť, 2016. S. 100.
K bytovce, kde žijeme, patří velký kus pozemku. Dlouho ležel ladem, zarostlý, zanesen odpadky, ale v těsném sousedství potoka, jehož koryto a násep železniční trati ohraničuje tento zvláštní kousíček krajiny, která leží nadosah CHKO Křivoklátsko. Je hlavně Magdinou zásluhou, že toto místo navzdory všem (ano, ani já jsem nebyl zpočátku vůbec pro) objevila a začala z něj budovat prostor, kterému nyní v nadsázce s oblibou říkáme „Průhonice“. Je to místo, na který svět zapomněl.
-
-
-
Po trochu neslavném srpnovém začátku, už kolem nás pravidelně jezdí polské železniční vozy, které ČD nazvaly RegioFox. https://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/zkusebni-provoz-regiofoxu-se-rozsiruje-o-dalsi-jednotky-denne-ujedou
-
-
Od útlého dětství mi babička Zdeňka vyprávěla o původu rodiny svojí maminky, mé prababičky Františky Špačkové. Z mlhy paměti na období předškoních let vidím kusé obrazy z výletu na Tetín a Tobolku přes mlýn Koda. Při dalších cestách na mě hodně zapůsobila řeka Berounka a hrad Karlštejn. Mezi svými „poklady“ jsem uchovával mapu Berounska z pozůstalosti po prababičce Františce a nahlížel na ní jako…
-
-
Divizna mě okouzlila stejně jako Františka Štorma:
-
-
