Dlouho očekávanej návrat přažský metalcore legendy Ambrosia proběhl na podzimním KRHfestu. Už během Fluffu jsme sondovali, jaká je situace, a při té příležitosti si trochu doplnili vzdělání a podívali se i do historie. Jirka (kytarista) je člověk, s kterym se na koncertech vídáme už pěknou řádku let a přesto bylo na co se ptát. Těšim se na další koncerty!
U rozhovoru s Jirkou Viktorou z kapely Ambrosia a labelu Misanthrope records seděl v létě 2009 Tomáš, Petr a Michal.
T: Jak jsi se dostal ke kapele a k vydávání CDček, co bylo dřív, jak jsi se dostal k hardcore?
J: Počkej, k hardcoru? Byli jsme někde pařit a kámoš mi pustil nějaký HC nahrávky no a pak jsem šel na koncert, prostě klasika.
T: No klasika, ale od toho, než si založíš kapelu, tak to je nějaká cesta ne?
J: No člověče, kámoši hráli a sháněli kytaristu.
T: Po jak dlouhý době od poslechu první hardcore kazety?
J: Asi před tím, když jsem tam přišel, tak oni chtěli hrát heavy metal jako Tublatanka voe (smích).
T: Jako tublatanka (smích)?
J: My měli jako kytaristu a zpěváka, kterej to řídil. No a ten prosazoval Tublatanku, Arakain a to no…
T: Takže tvoje první kapela se jmenovala jak, ta co hrála alá Tublatanka?
J: Vlastně Repulse, ale ta nikdy jako Tublatanka nehrála, protože toho kytaristu jsme vyhodili.
T: A kolik ti teda zhruba bylo, když jsi měl první kapelu?
J: 18.
T: No a než ses probojoval k Ambrosii, tak jaká byla cesta přes nějaký ty další hvězdný projekty?
J: My jsme měli supr kapelu ještě s bubeníkem.
T: S kterým bubeníkem, ten co hrál v Ambrosii? S Myšákem?
J: S Myšákem… jsme měli Present of Mind. To jsme odehráli, já nevim, 20 koncertů. Natočili dvě supr dema.
T: Wow, to my jsme teda úplný mlíka, to znamená, že by jsme si měli doplnit vzdělání a asi si ty jo vypálit starý demáče (smích).
J: To je fakt kvalita teda (smích). Tam jsem vlastně zpíval.
T: Tys tam zpíval jo?
J: No jako když vznikla Ambrosia, tak původně jsem tam jako měl zpívat.
P: I hrát na kytaru?
J: Nenene, jenom zpívat. Asi půl roku jsme takhle hráli no a pak mě nějak jako… jsem zjistil, že nemůžu řvát, odešel mi hlas…
T: My jsme vás viděli na jednom z prvních koncertů, když jste hráli jako předkapela Good Clean Fun na Miladě a tenkrát to pro nás byl docela objev, protože myslim, že kluci jako byli hodně na metal a v podstatě v Praze v tý době žádná pořádná metalcore kapela nebyla, aspoň my jsme jí teda neznali a tohle byl objev. To bylo jak dlouho po vašem založení?
J: Asi chvilku.
T: Já odhaduju 2002? Vůbec nevim, sedí to?
J: Jo, Ambrosia vznikla 2000 (přemýšlí)… 2000 no.
M: A jak jste se k tomu dostali, že předkapela Good Clean Fun zrovna?
J: No já myslim, že přes Fluffáky… no Fluffáci nám to nabídli… já si to už moc nepamatuju.
P: Tak to máme, jak ses dostal k hardcore a kapelu… a pak ten label tvůj, to je s bráchou, že jo?
J: No, v podstatě jo… Mě to tak nějak bavilo, no. Já jsem nejdřív začal dělat distribuci cdček, pak z toho vyplynulo… label no.
T: A jak jsi dělal distribuci, když jsi neměl za co vyměňovat, to jsi prostě nakupoval nebo jsi bral do komise?
J: No nakupoval i bral do komise. V Německu nakupoval, tady bral do komise.
P: A první co jsi vydal, to byla ta benefice pro Svobodu zvířat?
J: Hm.
P: To nás přivádí k otázce, jak ses tady k tomu dostal a nějaký vegetariánství, práva zvířat a takhle.
J: Tak hele, o tom bych se docela nerad bavil, to si myslím, že jako je dost interní věc. Je to hodně zprofanovaný tady. Já si myslím, že tohle je každýho věc, jak si to rozhodne.
P: A ty seš vegetarián nebo vegan?
J: Vegetarián no… vegan, to jsem zkoušel, ale to mi dlouho nevydrželo…
P: A tady s tím nápadem, to jsi přišel jak?
J: Člověče, přes kámoše nějak víš, hele ale já jsem tyvoe fakt dlouho jako, já nevim, od sedmnácti. Pak jsem chvilku měl nějaký zdravotní problémy, tak mi doktorka říkala, abych jedl maso, ale to vůbec nepomáhalo, to bylo k ničemu.
P: A v tý době, když jsi začal být vegetariánem, tak jsi sportoval?
J: No určitě.
— pár vět na téma sport a vegetariánství mezi zasvěcenými sportovci—
T: V tý době teda pro tebe mělo smysl vydat benefit pro Svobodu zvířat a myslím, že tady to byl jeden z prvních počinů tohohle typu tady v Čechách. Před tím vycházeli nějaký DIY kazety, ale regulérní cdčko, sampler, kterej by byl pro nějakou organizaci, která se zabývá právy zvířat…
J: No, tak ještě bych docela rád věděl, jestli z toho ta Svoboda zvířat něco měla… Ale snad jo, no.
P: A když se zeptám dál, na ty věci, co jsi vydával? Firestars, 5 symbols?
J: Většinou to jsou kámoši, v podstatě jim s tim jako pomůžeš.
T: No a teďka úplně ta nejzásadnější věc, protože myslím, že jsme se tady všichni shodli, proč si toho tvýho labelu opravdu vážíme, tak to jsou ty Ravelini (Ravelin 7 – Světasál), protože to byla deska, která změnila tyjo životy a fakt to bylo něco, co se zapsalo do dějin. Kdy jsi je vlastně poprvé viděl?
J: Já nevim, asi když jsme s nima hráli někde no. Oni měli splitko s Pangs of Remorse ne?
T: No, desetipalec.
J: No, tak jsme hráli s Pang of Remorse někde a mám pocit, že ten desetipalec mám doma. A určitě… možná na Fluffu jsem je viděl.
M: A jak ses k tomu dostal, že zrovna ty budeš vydávat Raveliny?
J: Taky se s nima znám a za druhý, taky ta hudba se mi líbí. Jako vydávat, to je prostě takový moc silný slovo prostě, klasickej label se chová trošku jinak, že jo.
T: Takže jak se chováš ty? Ty prostě zaplatíš to cdčko, nebo jak to jde? Půl na půl s kapelou? Třeba dejme tomu přímo u těch Ravelinů?
J: Přímo u těch Ravelinů to bylo nějak, v podstatě jakoby půl na půl, protože tam byl hodně drahej ten booklet a řikám, to kdyby člověk platil celý… Když se to udělá takhle, tak se to zaplatí jak tý kapele, tak tomu, kdo to vydává.
T: Taky jsem se chtěl zeptat, vlastně v souvislosti s tímhle tím, jestli se to ekonomicky dá dělat i tak, že se ti ty peníze třeba po dvou třech letech vrátí. Nebo jestli do toho jdeš vysloveně s tím, že tu kapelu chceš podpořit víš, že ty prachy se ti nikdy v plný výši nevrátěj.
P: Nebo to nemuseji bejt jenom ty Ravelini, tak jako obecně?
J: Spíš jako nevrátěji než vrátěji.
T: Takže prostě na to musíš dovydělat plackama? (smích)
J: Dovydělat a převydělat. (smích)
P: Nějaký plány, jestli máš něco v merku?
T: Nějaký kámoši, který by měli zásadní nahrávku?
J: Teďka mě nenapadá žádná kapela no. Chtěl bych desku Ambrosie, ale to je asi blbost. To už by si asi nikdo nekoupil. (smích)
T: Né, já čekám, abych si sehnal první singl Ambrosie, po tý době co vstane z popela, tak jako doufám, že vyjde.
J: To si počkáš ještě.
T: Já si počkám, když jsem si počkal na koncert po pěti letech, tak si počkám i na první singl.
P: No a když jsme u tý Ambrosie, tak tam je Viktor, že jo, novej bubeník, no a jak se změnila Ambrosia?
J: Jak se změnila? No tak ono jako hodně věcí skládal Myšák na kytaru jo, takže jiný to je určitě.
T: Je to furt metalcore vlastně?
J: No, vlastně jo, ale je to trošku jiný, možná trošičku víc do oldschoolu. Nebo oldschool je možná špatnej výraz. Asi metalcore to tolik není, i když vždycky když něco složíš, tak ti přijde, že to je jiný, ale pak ti lidi řeknou, že to je to samý, co ta kapela hraje vždycky.
P: A teď teda už jste dali dohromady materiál?
J: No máme asi šest sedm novejch songů. Jako hrubý stavby a sezkoušet to no.
P: A ty starý budete hrát nebo ne?
J: Jako úplně starý?
P: Třeba Cage, Automatic?
J: Ne, to ne.
P: Potom z toho splitka?
J: To taky ne. Jako nový, my jsme měli ještě s Myšákem připravenejch pět šest písniček v podstatě na desku a z toho jsme vzali dvě nebo tři, no a zbytek jsou nový.
P: A nějaká nahrávka?
J: To asi zatím nehrozí no.
P: A teda tím, že zahrajete na Krhfestu, tak potom další koncerty plánujete nebo to je taková zkouška?
J: Tak jako my dostáváme furt dost, ač se tomu divim, nabídek ke koncertu, ale… uvidíme.
P: A co vlastně posloucháš za hudbu, co tě ovlivňuje?
T: Tublatanka? (smích)
J: Ne, to ne…ty woe… já hodně posluchám folk no.
A následuje tlachání o muzice, který už se na diktafon nevešlo…
Jirka:
dobrynapad.cz/misanthroperecords
kompilace@seznam.cz